Muži budoucnosti

Zájmu žen se netěší ani přeslazený metrosexuál, ani zpocený dřevorubec. Idolem, kterého by nejedna dáma chtěla mít doma, se stává úbersexuál. Vysněnému muži jednadvacátého století totiž nedělá problém uvařit večeři, trpělivě naslouchat své partnerce, a přitom neztratit nic ze své mužnosti. Prototyp muže prošel během poměrně krátké doby velkými změnami. Za posledních 60 let téměř všechny předsudky kolem tradiční mužské role popadaly a celá řada nových zase vznikla. Muž se stal svobodnějším, a zároveň se musel nějak vyrovnat s feminismem. A co z toho nakonec vyšlo? Jsou muži v jednadvacátém století gentlemany? A co se vlastně za tím slovem v dnešní době skrývá?

Americká marketingová expertka a trendspotterka (odbornice, která sleduje a zaznamenává trendy) Marian Salzmanová napsala před 4 lety bestseller, knihu s názvem The Future of Men. Pojednává v ní o novém typu mužů, kteří jsou sice mužní, ale zároveň jsou něžní, galantní a pozorní. Nazývá je ubersexuály. Tohle bláznivé označení vlastně znamená „muž, který se povznesl nad své vlastní pohlaví”. Nemá žádný problém s mužností, ale zároveň z faktu, že je mužem, nedělá žádné závěry. Je něco takového vůbec možné?

Nový citlivý macho
Na rozdíl od metrosexuála jde o typ muže, který o sebe sice dbá, ale zas až tak neřeší nejžhavější módní trendy a nejprestižnější značky. Jednoduše řečeno obléká se s vkusem, ale je mu celkem fuk do jaké značky, a netrvá mu to déle než průměrné modelce. Ubersexuál v sobě spojuje to nejlepší z klasického gentlemana á la Oldřich Nový a zároveň mu nechybí ani něco z tradičního macha. Tento osvícený muž nemá potřebu hrát žádné role. Nebude tedy ženě se slovy „ukaž, dej to sem!” brát šroubovák z ruky, když se s nadšením pustí do montáže nové poličky, kterou právě zakoupila v IKEA. A taky nebude čekat, až se „ta jeho” vrátí domů, aby se mu dostalo večeře. Autorka knihy o bájném ubersexuálovi uvádí jako prototypy tohoto druhu muže Guye Ritchieho, George Clooneyho a Brada Pitta.

Rovnoprávní parťáci
Tradiční role pohlaví jsou těmto mužům stejně protivné jako ženám. Už dávno totiž pochopili, že každý člověk má nadání pro jiné věci. A nic je netěší víc než věnovat se tomu, co jim jde, a to ostatní radši nechávat na jiných. Klidně i na ženách, pokud jsou v něčem lepší. Na rozdíl od gentlemana tradičního je totiž nevnímají jako ultrakřehké bytosti z jiné planety, se kterými je potřeba jednat v rukavičkách. Muž a žena jsou jednoduše dvojice, parťáci. A tak ve chvíli, kdy si citlivý macho zrovna lepí letadýlko a do dveří vstoupí jeho vyvolená, nepokouší se ho ani schovat, ani rozdupat, ale s nadšením se o svou radost z kreativity se svou drahou polovičkou podělí. A na oplátku zase sdílí její drobné radosti a úspěchy. Ženám naslouchá se stejnou účastí jako mužům. A pokud má jakákoliv jeho žena (matka, kamarádka, manželka, dcera, snacha) problém, neváhá a přispěchá jí na pomoc. Nutno také dodat, že vedle respektujících mužů většinou nalézáme samé respektované a úspěšné ženy.

Při takovémhle generálním pohledu z výšky se zdá, že feministické hnutí nakonec dosáhlo svého. Od prvotní paniky, výsměchu a odmítání, přes předsudky a metrosexuály se dnešní moderní gentlemani dostali až do bodu, kdy ženy vnímají tak, jak si ony samy už více než tři desítky let přejí. Jako ženy, kamarádky, životní partnerky. Nic víc, nic míň. Zdá se, že lepší nový svět právě začíná.